Taneční styly
Hip hop je druh populární kultury, občas považovaný za hudební nebo taneční styl. Je tvořen ze čtyř hlavních elementů, jimiž jsou DJing, rap(MCing), Bboying (Breakdance) a Graffity. Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (též označovaný jako MC=Master of Ceremony). K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je považován beatboxing.
Street Dance, nazývaný také pouliční tanec je zastřešující pojem, který se používá pro popis tanečních stylů, které se vyvinuly mimo tanečního studia, přímo v ulicích, školních dvorech a tanečních klubech. Začal se objevovat ve Spojených státech v roce 1970. Pod tento pojem patří taneční styly jako: breakdance, popping, locking, hip hop new style a house dance.
Stále více tyto tance získávají na popularitě, lidé je berou jako formu umění, lze v nich soutěžit, další pozitivní aspekt je zlepšení fyzičky. 
Dancehall (či ragga) je v současnosti zřejmě nejpopulárnější styl vycházející z reggae. Vznikl, jak název naznačuje, jako tanečnější verze roots reggae koncem 70.let, podle míst kde se scházeli tanečníci a vystupovali soundsystémy. Jeho charakteristickým rysem je frázovaný zpěv, syrový rytmus a jenom částečný, skoro minimalistický hudební doprovod(v počátcích především rub-a-dub).
V druhé polovině 80. let se začali hojně využívat elektronické zvuky. Přesto lze říci, že svým důrazem na rytmiku má blíž k autentické africké hudbě a hip-hopu než roots reggae. Dominantní místo má projev DJe , zvaný raggamuffin či toasting. Kromě změny hudebního výrazu došlo i k posunu v obsahu sdělení. Texty, pronášené často v jamajském nářečí patois, nyní namísto hlásání rastafariánské zvěsti, čerpají náměty zejména z drsného života v ghettu. Nechybí silácké pózy, motivy násilí (zbraně, vraždy, znásilnění apod.), ani sexistické narážky a výpady proti homosexuálům. Tato témata spojená s nástupem tanečnějšího a agresivnějšího dancehallu na úkor roots reggae odrážela náladu a sociální situaci v ghettech, která se podstatně změnila po volbách v roce 1980, kdy se vlády chopila konzervativní JLP, jejíž politika zredukovala sociální výdaje a vůbec zmařila naděje mnohých rastafariánů. Teprve v první půli 90. let dochází k renesanci rastafariánské rétoriky (převážně Bobo Ashanti), tentokrát však již na dancehallovém podkladě. K nejslavnějším jménům dancehallové scény patří Yellowman,Barrinton Levy,Sister Nancy,Shabba Ranks,Bounty Killer,Buju Banton, Sizzla, Beenie Man, Capleton,General Levy,Ninjaman,Elephant man,Vybz Cartel,Movado, či Lady Saw.
Breakdance, také známý jako breaking nebo b-boying, je bezkontaktní, akrobatický druh tance street dance. Tanečník se nazývá b-boy, tanečnice b-girl. Breakdance je jednou ze čtyř základních částí kultury hip hopu (další jsou rap, DJing a graffiti). Vyvinul se mezi afro-americkou mládeží v Jižním Bronxu v New Yorku a v Los Angeles na začátku 70. let. Breakdance je populární hlavně u mládeže
